Sobota
Začali mě budit ty nadržený honílci, co vyráží snad už v půl sedmý. Pak každou chvíli něčí budík. K mému překvapení jsem musel usnout, protože další pohled na hodinky hlásá 8:40. Už je tu uklizeno a na pokoji jen já a další dva lidi. Jinak všichni pryč. Dám hygienu a naproti přes ulici si kupuju kafe a jdu si s ním sednout před ubytko. Se mnou jdou i tři psi. Dám si kafe a cígo a jelikož psi furt sedí pode mnou, obětuju jim zbytek bagety ze včera a taveňák. Pak si jdu udělat čaj. Včera jsem šel kolem krásně vonící pekárny, tak snídani dám až tam. Vezmu to kolem řeky, kde jsem ještě nebyl, a pak zpátky do města pro iqos a pečivo. Nebylo to nic moc a snědl jsem to u fontány. Pak asi pět kiláků a první bistro. Dam si copa červeného a dostanu dvě škeble. Odpočinu a razím dál 🙂
Jdu a jdu, cestou si musím sednout, sundat batoh a boty a asi 20 min odpočívat. Pak znova jdu a jdu. Počasí je akorát a cesta vede hodně lesem. Po asi 6 km bistro. Dám malý pivo a šlapu dál. V lese chvíli zavzpomínám na V. V další vsi je automat, tak dám kafe a čerstvou bagetu se zbylým taveňákem. Pak celkem rychle dorazím do města Padrón. Tady si dám razítko do pasu v potravinách, nakoupím pro jistotu na večeři i snídani a jdu dál. Jsou teprve čtyři a já chci mít na zítra co možná nejkratší vzdálenost do cíle. V jedné vesnici je albergue, tak se zeptám na nejpozdější možný check-in, kdybych se musel vracet. Vůbec mi nerozumí a když mě poopraví, zjistím, že moje angličtina je úplně v háji a já plácám nesmysly (Are you have apod….). Jdu dál s tím, že se mám kam vrátit, ale s přibývajícím časem i kilometry zjistím, že se tam vrátím těžko, protože to nestihnu 😊. Dorazím do vsi, kde má být státní albergue. Cestou míjím soukromé, které si účtuje 14e za noc. Jdu dál a proti mě jde mladý Španěl a říká mi, že v tom státním už mají plno a že musíme do tohoto. Vracím se s ním do soukromého albergue a on mi říká, že kdyby mi chyběli peníze (neberou karty), může mi věnovat 5 euro. Neskutečná solidarita 🙂 to by se u nás nestalo. Nebo možná i u nás stalo, nevím.
Ubytujeme se ve stejném albergue a já si dám víno a jdu s tím ven na zahrádku. Tady je volno jen u holky, která je mi povědomá. Je to ta ze včera! Z posledních sil zapředu konverzaci v angličtině. Španělsky umí proto, že žila v Argentině, ale jinak je to Finska. Taky žila v Norsku. Je jí 31. Zjistíme, že vstáváme podobně pozdě, cestu jdeme jen tak, protože rádi chodíme, ubytko neřešíme a necháváme náhodě, oba máme stejný mobil a stejně rozbitý displej, pijeme denně jen jedno kafe… no prostě jsme úplně stejný až na pohlaví a věk 😊. A taky kouří a pije pivo. Myslí si, že jsem Francouz. Prej přízvuk 🙂 no Čech jí asi moc nenadchnul a po druhém pivě jde spát. Já si aspoň v klidu napíšu příběh. Dneska to bylo 36 km. Zítra mám v plánu odbočku do kopců. Je tam nějaký hrad. A pak Santiago. Jsem rád, že už budu v cíli. V Santiagu zůstanu asi dva dny.
Celkem jsem dnes nachodil 36 km.