Den 15.
V Istanbulu jsme přistáli někdy kolem páté jejich času. Zkusili jsme se ještě zeptat na přepážce TurkishAirlines, zda bychom nemohli vyměnit let za dřívější, protože jsme zjistili, že to letí do Prahy i v 7:05. Nene. Prošli jsme do odletové haly, že se tady vyspíme. Zabral jsem tak na deset minut. Pak jsem šel na záchod, kde se najednou objevil i Erik. Říkám, že počkám venku. Po pěti minutách čekaní se jdu podívat a ten narcis si tam prohlíží v zrcadle ksicht, což ostatně dělá pořád. Tak na něj nečekám a jdu si najít nějaké vlastní ležení, sezení. Letí nám to až ve 12:05. Po asi hodině volá Erik, kdeže jsem, že je ve Starbucks. Tak jdu za ním, dám si jasmínový čaj a jdeme korzovat po mega hale. Dvě hodiny jakžtakž zabijeme a přesouváme se k terminálu. Tady už je dost lidí, letadlo ale ne. Volám si se ségrou, řešíme péči o tátu, která nás čeká a letadlo zrovna přiroluje k tunelu. S Erikem si pouštíme videa na YouTube a bavíme tím i slečnu sedící naproti nám. Jinak po 14denní absenci češtiny se to tady na čekačce češtinou přímo hemží. Při vstupu do letadla Erikovi změní sedadlo, mě ne, tak sedíme každý jinde. Asi po pěti minutách se mé sedačky domáhá nějaká Italka s dcerou. Tak jí ukazuju můj lístek, kupodivu má stejný. Říkám jí, že až to vzlétne, že si klidně přesednu. Přesedám ještě před vzletem, jelikož kapitán hlásí konec boardingu a sedačky nejsou všechny obsazené. Mám sedadla u nouzového východu, takže místa na nohy habaděj. Po nastoupání do letové výšky mě objevuje Erik a jde si sednout ke mně. Bohatě pojíme, popijeme a cesta utíká celkem rychle. Před přistáním si jdu sednout na volnou trojsedačku a sleduju, jak kopírujeme D1. Nad Chodovem otočka a letíme nad Štěrboholy, kde to pilot srovná a letí k Suchdolu, kde už se klasicky přistává přes Přední Kopaninu. Přistání ok, odbavení rychlé (frontu jsme obešli, protože přece nejsme ovce… Všichni stáli frontu, protože jí i ostatní stáli. Že je tam 5 budek na automatické skenování tváře podle pasu a odbavení z ovcí nikdo nepřišel. Pak u kufrů seznamovačka s holkou z Istanbulu. Zjišťujeme, že je sice Česka, ale bydlí ve Vídni. Před halou jsme se rozloučili, s Erikem popřehazovali věci a já jedu pro auto a za tátou do Motola…