Středa
Noc byla všelijaká. Špunty tlačily a dvakrát jsem se dost zpotil. Ráno jsem vstal opět mezi posledními. Snídani jsem už měl koupenou, tak jen dobít hodinky, mobil a iqos. Po devátý, kdy je checkout, nás tam bylo ještě 7. Věci, které jsem si vypral, neuschly, tak jsem je navázal na batoh a vyrazil. Nejdřív do old town. Hezké místo a za řekou už je vidět město Tui. Španělsko. Slezl jsem z hradeb, takový náš Vyšehrad, dole byla kavárna, která říkala, že je to poslední místo v Portugalsku, tak jsem si dal dvojku bílého a cígo.
Na hraničním mostě jsem potkal kluky z albergue, pozdravil je a vyšplhal do tuiského kláštera. Tady mě za 3 eura, což byla poutnická cena, pustili dovnitř a dali mi sluchátko s anglicky mluveným průvodcem. Asi na čtvrtém stanovišti jsem si chtěl navzdory zákazu udělat fotky. Mobil mi vyskočil z ruky a displej se roztřískal na padrť. Asi vyšší moc. Ještě jsem se o to pořezal, ale nějak furt funguje. Tak jsem hned napsal tý naší tlustokožce Lindě, ať mi objedná nový, ale prý mi to musí schválit nadřízený. Čubka. No napsal jsem šéfovi, ten měl evidentně radost, že žiju, a mobil mi obratem schválil. Pak jsem pokračoval z hradeb a využil cestou upoutávku na bistro. Tady pivo a dali mi malou porci guláše s bramborem zadarmo. Milé. Koukám na hodiny na mobilu a fakt se čas posunul o hodinu… Pak jsem šlapal a šlapal, bylo celkem vedro, až jsem dorazil ke kavárně. Původně jsem si chtěl dát pivo, ale chlápek přede mnou si dával cosi černého s ledem, tak se ptám, cože to je a prý španělská specialita. Tak si to dám taky. Docela dobrý.
Pak jdu a jdu až dojdu k městu Porinno. Tady jsem zhnusen tím, kudy vedou poutní cestu a když se konečně vymotám z industry zóny, stavím se na pivko. Zase dostanu baštu zdarma, tentokrát bramborový koláč. Za chvilku se ocitám v centru. Udělám nákup na ráno. Bohužel to bylo řeznictví a výběr nic moc a po chvíli narazím asi na troje potraviny, ale už to neřeším. Dobelhám se za město a dám si asi půlhodiny pauzu. Do ubytka je to ještě 5 km, ovšem je pouze pro 16 lidí. Když bude plno, budu muset dalších 10 km pokračovat, a to už bych asi nedal. Dorazil jsem do vesničky Mós a našel albergue. Naštěstí jsem dnes číslo 14 a jdu se umejt a vyprat věci. Pak si jdu dát do jedné ze tří kaváren – na to jak je to malá vesnice, má tři kavárny – bílé víno. A zase dostanu bramborový koláč grátis 🙂 plánuju další cestu a píšu příběh. Jdu do albergue. Tady už se spí. Hygiena a tiše vklouznu do své postele.
Celkem jsem dnes nachodil 28 km.