Neděle
Usínám až v jednu a budím se v půl šestý ☹ Dám si snídani a v 6:50 vyrážím autem na Butovice, kde ho parknu na následujících deset dní. Metro mi ujelo, další jede za deset minut. Času dost. Na Zličíně je nějaká přestavba nádraží a než najdu stanoviště busu č. 100, ujede mi. Další jede až za dvacet min. Teď už tolik času není. Do odletu 1:15 hod. Začínám být nervní.
Na letišti u přepážky mi odbaví batoh (prý, že když je letadlo zaplněné, tak se to neřeší), tak si do kabiny beru jen malý batůžek. Jo a mluví na mě anglicky, i když jim říkám, že můžou česky. Další problém – nemůžu najít gate A. Paní na INFORMACÍCH mi poradí – měl jsem přehozené letenky – že mám gate C. Tady je neskutečná fronta a moc se neposouvá. Do odletu 35 min. Předbíhám, nedá se nic dělat. Na skeneru je problém a dělají mi nějaké testy (otírají mě nějakým papírkem a ten pak strčí do nějakého stroje a taky na mě mluví anglicky. Naštěstí je vše OK. Sprintuju ke gate. Naštěstí teprve začali pouštět do letadla první lidi. Naproti v baru do sebe rychle kopnu Morgana. Jsem v letadle a mám místo u okénka. Letíme asi hodinu, koupím si kafe. V Bruselu čekání 2,5 hod. Koupím si tady colu a panini. Nuda. Proběhl jsem všechny prostory asi 2x. Koupil jsem si ještě předraženou půllitrovou vodu. Půl hodiny do odletu. Zjevuje se partička českých dětí. Letadlo je napůl prázdný a je v něm dost Čechů. Start je o 20 min opožděn a kapitán říká, že to poletí 2 hoďky. Po hodině dávám pivo za 4e. Na letišti dostávám svůj batoh v pořádku. Pak jdu podle plánu na metro. S metrem mi museli poradit zaměstnanci letiště a jedu do města. Hostel jsem našel snadno hlavně díky popisu cesty přímo od nich. Hodil jsem si tam velký bágl, nafasoval rady a mapku a vyrazil do města. Hostel je v centru, takže paráda. Nejdřív jsem našel nádraží a zjistil spoje na zítra (start bude ne v Portu, ale v Barcelos) a taky si stopul časovou náročnost přesunu. Pak jsem vyrazil do jediné katedrály, kde je možné koupit pas poutníka (aspoň tak to stálo na českých webech, cestou jsem zjistil, že ho lze dostat v každém městě po cestě). Potom jsem hledal vstup na most, abych se dostal na druhou stranu, kterou mi paní recepční z hostelu vřele doporučovala (beautiful views). Na mostě začalo bouřit a pak i pršet. V místních „riegráčích“ jsem se před deštěm schoval. Zrovna je tady nějaký street food festival, tak hned jak přestalo pršet, ochutnal jsem telecí maso a španělské pivo. Portugalské neměli. Pak jsem to tam proběhal a vyrazil dolu k řece na náplavku. Hezký. Vůně a spousta všeho možného. Dal jsem si decku portského a protože začalo zase lejt, zalezl jsem do restaurace ještě na dvojku bílého. Aktuálně nad mapou řeším, jak rozložit 190 km do sedmi dnů. Kde budu spát, když bude plno v albergue? Zda-li nekoupit pláštěnku a opalovák. Koupil jsem čtyři pohledy. Cestou na mě jde potřeba. Hajzly nikde nejsou, volím park. Dávám si cígo a mortadellu v parku – moje večeře. Porto je moooc hezký město. Ráno mi to jede v 8:15 tj. vyrazit musím 7:15. Budík na sedmou, snídaně bude až v Barcelos. Jsem zvědavý na spolunocležníky. Pokoj je pro čtyři a pode mnou spí asi holka. Ano, jsem nahoře 🙂 Cestou na ubytko jsem zabloudil a chytla mě bouřka a liják. Půl hoďky jsem se ukrýval pod stříškou u jednoho domu a pak vyrazil s pomocí mapy.cz. V půl jedenáctý na hostelu, sprcha, zuby a do postele. Spolubydla přišel asi o hoďku později a vzbudil mě, ale únavou jsem zase hned usnul. Občas jsem se v noci budil, ale jinak se mi spalo dobře.