Čtvrtek
Noc nic moc. Budil jsem se a poprvé i vstával na malou. Ráno všichni vypadli brzy, až na jeden páreček. Holka se mnou prohodila pár slov a tak nějak jsme i společně posnídali. Já šunku, co jsem koupil včera a k tomu hrachovku do hrnečku a jednoho muffina plus černý čaj. Když vypadli, dal jsem ještě hygienu a jelikož začal v půl devátý houkat alarm, radši jsem šel taky. Rána jsou tady chladná a je mlha, tak první kilometry se to chce v triku trochu zapřít a jít. Asi po čtyřech kilometrech jsem narazil na kavárnu. Šel jsem na kafe a byl tam takovej milej číšník. Dali jsme řeč a když se dozvěděl ze jsem z Čech, říkal mi, že pobýval v Kolíně asi v TPCA a že tam je super aquapark a taky ze hodně Španělů jezdí do Česka na erasmus 🙂 Pak jsem si vypil kafe s cigárkem a vydal se dál. Dohnali a předběhli mě další poutníci. Chvilku se mnou šel i nějaký zaběhlý pes, asi štěně. Pak jsem došel do města Redondela. Tady už jsem měl trochu hlad a stavil se v bistru na dvojku červeného a dle očekávání mě pohostili. Tentokrát pršut a bagetka. Výborný. Koupil jsem si v krámu pivo a kolu, že si to dám cestou. Město takový běžný, nic moc, tak jsem šel dál. Mlha už byla pryč a začalo pěkný vedro. Byť podle předpovědi mělo být zataženo. Ve vesničce, asi 2 kiláky za městem, jsem si sednul u fontány, vyzul se a mazal paty. Dal jsem pivko a dorazila jakási Španělka, starší, ale docela kus a když viděla, jak mažu, přisedla a začala si pro změnu oblepovat puchýře. Vytáhl jsem mentolovou mast z Thajska a nabídl jí taky. Dala si pod nos a po minutě to zhodnotila slovem „strong“ 🙂 Pak šla dál. Ještě mi při loučení řekla, že se jmenuje Rafaela 🙂 Neušel jsem ani kilák a u silnice byla restaurace, že prý pilgrim menu. No ceny byly stejné, ale asi dávají větší porce. Dostal jsem ošatku pečiva, víno a kuřecí s hranolkami a ještě párek a dvě vejce. Docela dobrý za 9e. Celkem plnej jsem funěl hned do kopce. Po dvou kilometrech jsem sklesal k moři a tady odpočívají dvě Němky. Podruhý zouvačka a cola. Pak nudná cesta po silnici až do městečka Arcade. Zaujala mě tady pláž a protože se místní koupali, šel jsem taky. Voda slaná, osvěžila, a byla tam i sprcha. Po koupačce jsem se stavil v kavárničce na pivo. A dali mi koláč s rybou. Vyrazil jsem dál. Dnešní cíl je Pontevedra. Cestou jsem potkal holky z Deutschlandu, uhnul z cesty a udělal si zacházku na Castro hill. To byla chybka, protože po cca 1,5 km byla cesta v rekonstrukci. No nějak jsem tam došel. Pak s pomocí místního farmáře našel cestu zase na Camino. Bylo to nekonečný. Cestou dva banány a voda a pak snad pět km po complementario way (podle mapy ta klasická cesta vedla po asfaltu, tahle sice delší, ale kolem řeky). Když jsem dorazil k albergue, hlásal nápis na dveřích „completo“, dle mé tuchy „plno“. Booking našel ubytko za 50 eur a víc. Napadlo mě zavolat do některého albergue, kudy už jsem šel a dojet tam vlakem, přespat a ráno se zase vrátit do Pontevedra. V Arcade mají volno, takže se vracím vlakem do Arcade. Za 2e jsem koupil po trapasu s angličtinou jízdenku. Ptal jsem se, kdy to jede, a pán mi říká „fajftunajn“. Já slyším fajf a protože už je osm, říkám, když mi to potřetí zopakuje, zda by mi to napsal na papír. Píše 8:55. A znovu říká five to nine 🙂 Ještě jsem koupil víno a cíga a za ani ne 10 min byl vlakem zpět v Arcade. Tady mi to pomohla místní žena najít. Sice je to za 12e, ale docela luxus (je to součást hotelu) a neřeší ranní check-out. Prý tu můžu být, jak dlouho chci. Dal jsem sprchu, převlékl se a šel si dát na terasu víno. Přišel za mnou nějaký kluk a chtěl si povídat. Myslel jsem, že je to nějaký arabáš, ale je to Portugalec z Porta, 24 let. Je věřící. Dal mi mast na patu, já jemu víno. Kecali jsme, dostal jsem přednášku o víně a že snad jeho děda vyrábí víno a babička je z deseti dětí. Už nevím. Šli jsme spát kolem půl dvanácté.
Celkem jsem dnes nachodil 36 km.