Rumunsko den 6.

Neděle

Ráno nás budí sluníčko. V. šla pro vodu a pak si operuje nohu. Po snídani jsme si zalezli do stanu, že se podíváme na mapu a nějak se v něm zdrželi… 😊 Ve 12 vyrážíme a hned stoupání, pak další. Uf. Po asi dvou hodinách sváča, V. oběd. Pak další stoupání. Cestou jsme potkali první Čechy. A taky konečně průsmyk se silnicí, který je na 35 km naší trasy. Z údolí k nám stoupá vůně jídel z restaurací, ale taky hluk z kolon aut, která čekají na vjezd do tunelu. Je to takové divné potkat uprostřed hor uřvanou civilizaci. Na druhou stranu dobrá únikovka. Když jsme vylezli další kopec, tak další Češi. Na vrcholu si dávám oběd a V. sváču. Po chvíli relaxu nás čeká prudký klesání. Jezero, celkem hezké a ani tu není moc lidí, ale je teprve pět hodin tedy brzy na stanování, tak jdeme dál. Pak nás čeká další štreka. Potkáváme sysly (až při zkoumání fotek přehodnocuju na sviště). V. mi zmizela někde za horizontem. Najdu jí na rozcestí, jak studuje mapu. Na jedné straně hor je plácek na stan a pak taky boudy (ale na téhle straně fouká), na druhé straně je taky flíček a bezvětří. Navíc je tam modrá značka, po které ráno můžeme pokračovat. Spaní vybírám v dolíku na modrý. V. sice neprotestuje, ale radši by šla do chat. Stavíme stan a děláme večeři. Pak cígo. V. říká, že se ve stanu nevyspí. Píšeme si deníky, prohlídneme fotky, dáme angličtinu a společně záchod (je tma). A pak spíme.

… a jak to vidí V.
Noc OK, sice mi něco furt šustilo za hlavou, ale pak mě unavilo přemýšlení o tom, jaké zvířátko to asi je a snažila jsem se usnout. eM trochu pochrupkával, tak jsem do něj něžně šťouchala, ale moc to nezabíralo..Ráno mi něco přeběhlo přes obličej, sice jsem byla už napůl vzhůru, ale ten pavouček, mě dost polekal. Odnesl to i eM , dostal asi taky trochu přes hlavu..Došla jsem k prameni pro vodu.. bylo to trochu náročnější, byli jsme  totiž ve skalách a musela jsem vystoupat po kamenech, k tenkému pramínku vody.. cestou jsem si došla.. podmínky na to nebyly zrovna příjemný. Všude kamení a otevřený prostor.. Ráno jsme si užívali nejen krásné počasí a dobrou snídani…Plánovali jsme si dřívější odchod, ale asi to neumíme a vyrážíme zas kolem poledne, jsme tak předposlední stan..Dnešek zase náročnej, je to v podstatě furt- něco vylezeš a záhy to slezeš .. ale krajinka jak malovaná. Došli jsme k slavné topGearovské Rumuské klikaté silnici, která vede do tunelu.. asi centrum Fagaraše. Bylo tam neskutečně hodně aut a i lidí, krásné výhledy .. paráda.. mám už docela rozjebaný palce a prsty u nohou. Dělají se mi puchýře a začíná to být docela nepříjemný. Mám to všechno zalepený, tak to trochu pomáhá..Dnes poprvé potkáváme Sabinu, němku, která s námi později stráví noc..jen si jí všimneme a divíme se, že jde sama.. fotí a vypadá tak na 45..

Sejdeme k jezeru, počasí je pořád pěkný, je asi půl 5 tak jdeme dál, do kopce to už není tak hrozný. V dálce vidíme chajdu.. mám chuť jít k ní a ustlat si tam..vzpomínka a obava z větrné noci v mé mysli furt existuje .. bohužel eM opět odmítá a stavíme stan ve stráni na druhé straně. Když už ho nese, ať se užije.. Cestou mě vyděsí jeden pozdní turista, který se zjeví za kamenem.. nevím proč jsem se ho tak lekla, když už se moc nebojim..Snad ta noc bude v klidu.. tak zas zííítrááá

Den 7.

návrat na Rumunsko