Čtvrtek
V noci mi byla zima. Budím se brzy, V. spí. Dám procházku a objevuju rozlehlý parčík kousek od místa, kde jsme. Přesouváme se a snídáme. V. se prý vyspala nejlíp ze všech nocí. Na moje přání se vydáváme do Budapešti. Ze všech možných památek jsem vybral ostrov sv. Margarity. Přijeli jsme na druhý konec města k ostrovu a šli nejdříve do kopců. Byla to cca 10 km dlouhá procházka s pár vyhlídkami na město. Pak jsme jeli na oběd. V. vybrala restauraci. Chtěli jsme zkusit něco typicky maďarského. Bohužel denní nabídka končila v 15:30, přesně s naším příchodem. Takže ala carte. Já si dal perkelt z telecího s noky, V. kuřecí steak se špenátem a grilovanou mozzarellou. Po obědě, který byl lehce poznamenán výměnou názorů kvůli mému vzteku při hledání parkovacího stání, jsme šli k autu. Zelený igeliťák za stěračem znamenal jediné – pokuta za parkování. Šel jsem to zaplatit hned na poštu, jak doporučila V. V. si to dává za vinu, což úplně nechápu. Pak jdeme na ostrov, auto nechávám tak jak je i s igeliťákem za stěračem, aby bylo jasný, že my už pokutu máme. V. se plouží neskutečně pomalu, tak na ní chvilku čekám a když nezrychlí, jdu svým tempem dál. Za chvíli mi V. posílá zprávu, že nejde a počká v parku. Na ostrov je to cca 2 km. Ostrov je velký, 2,5 km dlouhý a 500 m široký a je na něm spousta věcí (základ kláštera, aquapark, japonská zahrada, vodojem, fontána, běžecký ovál, …)
něco o něm zde
Dám si ostrov tam a zpět a pak si zajdu na maďarský točený. Cestou zpět sháním cíga. Nikde nemají. Přichází zpráva od V. Sejdeme se u auta a v osm vyrazíme. V. nemluví, ale nechci chytit blbou náladu od ní, tak po několika pokusech o konverzaci mlčím též. Cestou špatně odbočím a sjedu do Gyoru, tak aspoň natankuju a pak radši s navigací pokračuju dal. Po desáté dorážíme do Stupavy. Nemáme jídlo ani vodu. Hygiena, cígo a spát. Beze slov.
… a jak to vidí V.
Poslední 2 dny dopisuju už doma..v posteli..Budapešť překvapila, pěkné město překvapivě i kopcovité. Po turistických značkách se dají kopce projít. Připomínalo mě to náš Krčák. Docela jsme chodili, pak hledali pomocí mobilu auto. Chtěli jsme se konečně někde pořádně najíst, tak hledáme nějakou tradiční restauraci.. zahlídla jsem jí, eM souhlasil, tak ještě zaparkovat a jde se.. bohužel následuje úplně zbytečnej nervovej výlev, podle mě z hladu, ..no nic ..oběd, další trabl se sýrem, pokuta za parkování.. asi se mi to moc nechce rozebírat.. bylo dobrý být pár hodin od sebe.. stejně bysme asi mlčeli a mě se ani nechtělo moc chodit..Koupila jsem si sladký mlíko a čokoládu a zakotvila v parku na lavičce..mňam. Pak jsem šla kousek prozkoumat pěší zonu a jeden kopeček. Potkáváme se u auta asi kolem 8..nechce se mi mluvit.. přesun za Bratislavu.. v jednu chvíli jsem chtěla na Prahu..naštěstí hned a dobře spim..