Středa.
Ráno nas vzbudí v devět lesáci. Odjezd je dost rychlý, prakticky vylezeme, přesedneme a jedeme. V. rychle pochopí, že jsem včerejšek nerozdýchal. Následuje hádka. Pak za dlouhého mlčení dojedeme do Javorníku.
Vařím čaj. V. se chce usmířit. A stalo se 🙂 Vyrážíme na vrcholek po červené a zpestřujeme si cestu slovní kopanou v angličtině. Na skalách si uděláme pá fotek. Po zelené značce pokračujeme zase dolů do Bílé vody. Slovní fotbal pokračuje. Pak opět výšlap vzhůru po červené na Borůvkovou horu. V. se mění nálada. Prý se jí to rozleželo. Zase se dohadujeme.. Rozhledna je otevřená a tím pádem jí máme zdarma. Voda v blízkém prameni není. Druhý pramen, lehce dál, už vodu má. Nabereme a hledáme místo na spaní, jelikož na Borůkové hoře je to zakázáno. Najdeme ďolík v lese a lehce ho vyrovnáme. Stavíme stan, je už skoro tma. Dáme angličtinu a usmíříme se, teď už definitivně :-). Spánek je povzbuzující.
