Sobota
V noci se probudím v úplně zdevastovaném stanu, musím vstát a postavit ho znova. Pak už spím až do rána v klidu. Ráno se budím až v půl desáté. V. snídá a říká mi, že si myslela, že jsem umřel, a tak si šla udělat snídani sama. Dám kafe, cígo a jdu pro vodu. Pak snídaně a v 11:15 odchod. 1. výstup je celkem OK, ale pak následují docela namáhavé výstupy a sestupy. Na vrchol Negoiu (interně mu říkáme Negro) vede nebezpečná červená (3 hod.) nebo bezpečnější žlutá (3,5 hod.). Jdeme po žlutý – Negro po žlutý = peklo. Říkáme si, jak to asi vypadá na červený, pokud to co jdeme je bezpečný? Konečně na vrcholu. Odpočinek, sváča a fotky. Sestupujeme k jezeru, kde chceme spát, po červeno žlutý. Musíme kontrolovat s mapou, protože máme pocit, že jdeme blbě. Naštěstí je chyba v mapě a najdeme průsmyk, kde jsou na začátku řetězy, ale není to nějak nebezpečný úsek. Spíš je ta cesta k jezeru nekonečná. U jezera je dost rušno. Spousta stanů a lidí. V. zaujme partičku Rumunů a jeden se jí jde hned dvořit. Nechám je a jdu se kouknout po místu na stan. Už jsem vybral flek a jdeme se s V. opláchnout k jezeru, když nás oba zaujme místo hned u jezera s kamennou hrází kolem. Koukneme na sebe a je jasno. Máme místo (až ráno zjistím, že asi občas funguje i jako toaleta). Pak po večeři a hygieně zalezeme, píšeme, prohlédneme fotky a dáme angličtinu. A spíme.
… a jak to vidí V.
Tak ta noc nebyla moc dobrá..teď už vím, že byla nejhorší..po setmění totiž přišel hroznej vítr a lomcoval nám se stanem, narážel nám do hlavy a dělalo to příšernej šustivej zvuk.. no prostě nemožný v tomhle usnout.. a vedle je domeček.. po krátkém zvážení všech pro a proti, se tam stěhuji. Ani se neptám eM jestli jde taky .. vím, že by nešel..dobře jsem udělala.. vítr byl skoro celou noc, byla ale krásně jasná obloha a svítily hvězdy, nepotřebovala jsem na přesun ani čelovku,, jen pak v domečku.. Sice mi to tam nebylo samotný moc příjemný, bylo tam taky spoustu zvuků a vrzání, ale chvílema se mi podařilo usnout ..trochu mi byla zima.. tu noc jsem se moc těšila na ráno.. a přišlo to jako spása .. a bylo úžasný, krásný, tichý a jen moje. Vstávala jsem docela brzy asi kolem 7 hod. Vše jsem z budky vystěhovala ven, došla k prameni pro vodu, zkoumala jsem okolí a pozorovala jak se slunce šplhá výš a výš. Rozjímám a přemýšlím si. Pomalu jsem začala vařit snídani a tipovala jsem v kolik se asi eM vzbudí.. uběhly totiž už asi 2 hod. a furt ticho ve stanu. Nechtělo se mi ho budit, tušila jsem, že měl náročnou noc.. a měla jsem pravdu,, musel jít ukotvovat stan, vítr ho posunul asi o metr.. uf, ještě, že jsem tam nebyla..byla jsem v bezpečí a tak to mám ráda. Po dobré snídani jsme vyrazili, vystoupali jsme dva vrcholy celkem snadno a kochali se krásami hor. Čekal nás 2. nejvyšší vrchol Fagaraše. Negro. Počasí bylo krásný. Dnešek byl náročnej, šli jsme až do půl 8 k jezeru, kde teď stanujeme spolu asi 20ceti stany. Dostali jsme se do centra Fagaraše, na cestě bylo víc a víc lidí, jednodenní výletníci, běžci.. Snad nebudou dělat moc bordel a my se trochu dospíme..tak zítra PÁ