Den 5. – Hua Hin
Vstáváme v půl sedmé. Zuby, naházet zbylé věci do batohu a po poslední fotce u hotelu vyrážíme směr nádraží. Hned za hotelem nám tuktukář nabízí své služby, ale máme dost času, tak jdeme pěšky. Na nádraží už je dost lidí, což nás překvapilo i cestou, jaký je na nich ruch a že se tu vstává tak brzy. Kupujeme lístky a usedáme do do poněkud starší vlakové soupravy s otevřenými tureckými záchody a všemi okny staženými vstříc dalším dobrodružstvím.
Po hodině a čtvrt dorážíme do přestupní stanice NONG PLA DUK a čeká nás 2,5 hod čekání na navazující vlak. Když jdu koupit lístky, zaráží mě cena. Je třetinová oproti lístkům sem, byť nás čeká asi trojnásobně delší cesta. Navíc se dovídám, že to jede už za 20 min.. 🙂 Samou radostí si kupuju kafe (igelitový sáček plný ledu zalitý čímsi z PET lahve a ozdobený brčkem, ale jako ledová káva to chutná). Ve vlaku je neskutečný vedro a co 15 vteřin prochází prodejci všeho možného jídla a pití. Ke konci cesty už je to fakt otravný. S asi hodinovým zpožděním přijíždíme do Hua Hinu (nejkrásnější železniční stanice Thajska, jak zjišťuji později z internetu). Též se to nazývá královským městem, protože se sem jezdí král rekreovat (má tady i vlastní pláž). V se o mě celou cestu ve vlaku starala, asi viděla mé nadšení z cesty. Pěšky jsme z nádraží vyrazili někam do neznáma hledat ubytko. V informacích cestou dostáváme tip a jdeme podle mapky hledat. První ubytko je děs bez klimatizace, druhé se zdá solidní. Po odložení bagáže a lehkém obědě jdeme na koupačku. Pláž je dost hrozná, žádné sprchy (což jsme časem zjistili, je problém v celém Thajsku, o toaletách nemluvě) a navíc končí u hlídky královské gardy s tím, že dál už nesmíme. Utrmáceni se vracíme a asi po 2 kilometrech nacházíme něco přijatelnějšího. No, vlny, že se plavat nedá, vítr, který nám okamžitě vše zanese pískem a slunce za mraky. Tak si aspoň zdřímneme a vydáme se zpět. Po kratším bloudění hygiena a večeře. Pak se jdeme mrknout na nádraží a zjistit vlaky do TRANGu (na neděli). Jelikož tady má být zítra a vlastně celý víkend nějaký svátek, je vše plné. Pak aspoň obejdeme trhy (našel jsem pro Ondru pyžamo s Elsou, ale je malý) a jdeme na hotel. V jde běhat po pláži, já cígo, sprcha a spát. Dnes konečně.