Úterý
Ráno to vypadá na hnusné počasí, ale bylo to údolím, ve kterém jsme. Slunce sem nedosvítí. Vstáváme v 9:30. Klasika – hygiena, kafe, cígo, snídaně. Pak sbalíme a jdeme už po uježděné cestě až do první vsi. Potkáváme stádečko asi 12 koz. Kozy s námi šli asi 100 m. Myslím, že je to tím, že máme rolničky proti medvědům a cinkáme podobně jako zvonce na kozích krcích. Ve vsi začne asfaltka. V. mi vypráví o svých sousedech a docela nám to utíká. Ve vsi se pokusíme stopovat. Nikdo nám nezastaví. Cesta po silnici je nuda a naše stopování je stále bez úspěchu. Ve městě hledáme nádraží a od místní ženy se dovíme, že vlak sem nejezdí nebo ten den už nejede. Vede nás do centra k autobusu. Cestou volá dceři a ta mi anglicky vysvětlí co a jak. U krámu paní zmizí (později zjistíme, že je to prodavačka) a vyleze její kolegyně, taky někam volá a říká, že nám to pojede v 15:40. Nakoupíme v jejich krámě a uděláme si piknik v parku. Je vedro. V půl se přesuneme na zastávku a čekáme. V 15:50 přijede starý tranzit. Říkáme řidiči, že potřebujeme do Sibiu a on na to, že jede jen k vlaku, kterým pak musíme jet. Po 15 minutách jsme na nádraží. Vlak jede až za hodinu. Máme kratší výměnu názorů, kdy jet pro auto. Pak už spolu nemluvíme, páč je po mým. Najednou se na nádraží zjeví Sabina. Šok. Baví se s V. a i ve vlaku sedí spolu. Mě dochází baterie v mobilu, tak použiju záložního Samsunga, u kterého jsem si „úspěšně“ bloknul SIM. V Sibiu hledám přes Booking.com ubytko. Heidi (jak říkáme Sabině), mimo to, že se do hor vydala úplně sama, NEMÁ ani mobil a cpe se k nám, což navrhuje i V. Říkám, že nechci, aby šla s námi, ale V. jí říká, ať jde. Jsem nasranej fakt hodně. Jdu podle navigace k ubytku, jestli jdou ty dvě za mnou nebo ne je mi úplně jedno. Na adrese, kde má být ubytko nám sdělí, že jde o nějaký omyl, ale shodou okolností prý také mají ubytko, ale že je to pouze pro dva. Je to apartmán s kuchyní a ložnicí. Pipiny se dohodnou, že Heidi bude spát na karimatce na podlaze v kuchyni. Heidi to zacáluje. Jsem nasranej a jdu na pivo a vybrat prachy, abych Heidi zaplatil za nás dva. Když se vrátím je Heidi pryč. S V. nemluvím a vztek dělá závěry za mě. Heidi dotlačila jídlo a pivo. Kecám s Heidi, V. demonstrativně spí. Pak tam mezi námi propluje a zase zmizí do ložnice. Heidi docela chlastá a po jedenácté vytahuje doutníky a cíga. Šok (je vegetariánka a nějak jsem si myslel, že vegetarián vyznává i zdravý způsob života). Dáme cígo a já se jdu umejt. Zalezu potichu k V. a usnu. V půl třetí mě V. budí a chce sex (prý abych nechrápal…) Moc mi to nejde, ale dopadne to. Pak zase spíme.
… a jak to vidí V.
Po snídani jsme šli asi 15 km do města Viktoria. Šlo se po asfaltu, tak nic moc, zkoušíme stopovat, ale nemáme štěstí, cestou se za náma na chvíli připojí stádečko koz, asi proto, že máme rolničky jako oni..často se otáčím, abych si uchovala co nejdéle pohled na hory, které jsme měly za zády. Je dost vedro, máme hlad, konečně ve městě kupujeme jídlo a děláme piknik pod stromem. Konečně chleba! Začínáme zjišťovat dopravu k autu. Musíme se dostat autobusem k vlakovému nádraží. Naštěstí jezdí něco jako minivan a o půl 5 jsme na nádraží. Já chtěla k autu eMko do Sibiu.. vyhrává a kupuje lístky.. bezva..najednou se na nádraží zjevuje Sabina.. jede taky do Sibiu.. super mám si s kým povídat. Kecáme celou dlouhou otravnou cestu..dozvídám se o ní spoustu věcí. .. ty jo je jí už 52 .. ale z blízka to na ní sedí.. půjčuji jí mobil, aby mohla dát vědět mámě do Berlina, že žije. Ta frajerka nemá ani telefon, nevede ho.. vůbec.. obdivuju.. ale proč ne. Na co si nezvykneš, nechybí..eM se s náma nebaví, sedí opodál a zřejmě hledá ubytko v Sibiu, který je hodně nejistý. Sabina chce jít hledat spaní s námi, souhlasím, eM nechce.. má smůlu.. jde s námi, neřeším..něco našel, vydáváme se to hledat pomocí navigace, eMko to napálí a my se Sábou jdem kus za ním, jak ovce a cestou ho i chvílema ztrácíme, vypadá, jak kdyby běžel orienťák s mobilem,..našel,hmm šikovnej, malý problém, telefon, domluva.. a bydlíme.. má štěstí. Je to apáčko, těším se do koupelny, ostatní jdou na nákup pro peníze.. super chvíli sama, sprchu si užiju..střídavě pak konverzujeme s Heidy, já jdu kolem 10 spát.. ostatní pijí pivo a povídají, stejně asi jen tak neusnu.. docela dost zážitků dnešní den.. asi kolem půlnoci příjde i můj spolunocležník. Heidi spí na zemi v kuchyni. Zdá se, že je trochu společensky unavený, hned zabírá, taková nespravedlivost!. ..a začíná chrápat.. ach jo, to bude dlouhá noc.. zkouším do něj žďuchat, tahám za ucho.. nereaguje.. hmm fakt unavenej.. po chvíli se budí a jde na záchod, všechno vim páč furt nespim, žejo. Ještě k tomu dost hlasitě zívá?.. a pak hned do limbu.. hmm.. chvíli se rozmýšlím, spát asi nebudu,, stějně se mi už přestalo chtít a jdou na mě choutky.. zkouším chrápajícího miláčka něžně vzbudit.. nedalo to ani moc práce )).. jo, a pak už nechrápal..